...I cesta může být cíl

Místní názvy Brd a okolí

2. května 2016 v 10:31 | Zrz. p. |  BRDY
Jedním z nejdobrodružnějších aspektů studování map je pátrání po místních jménech částí lesa, studánek nebo dílů polí. Sami sobě pak kladete otázky, jak taková jména vůbec mohla vzniknout, jak se mohla uchytit, jaký význam vlastně nesou některé prapodivné názvy? Mapy Brdů a okolí jsou z tohoto hlediska velice bohaté. Dokonce sem sahá i oblast takových těch typicky přípražských názvů vesnic (Makotřasy, Kostomlaty) - pod Brdy třeba Mokrovraty
Bez těchto nenápadných nápisů na mapě by ona zobrazena krajina pozbyza na zajímavosti. Tyto pomístní jména v sobě jistě nesou kus tajemna a mlhavé obrazy historie daných lokalit.
Vybrala jsem některé zajímavé (pokud možno pro oblast celých Brd (vč. Hřebenů, Rožmitálska...) a okolních vesnic.



Pojedeme-li k Plešivci, mineme dvě vísky: Bezdědice a osadu Bezdědičky. No přesto že obě vísky byly bez dědiců, pořád existují.

Některá jména působí dojmem, že v nich někdo zaměnil jedno náhodně písmenko za jiné. Třeba les Řehlička. Připomíná mi to videa, kdy se cizinci snaží vyslovit "Ř", ale nezvládnou víc, než "Ž". Pak třeba Dvochce. Co je to probůh "dvochec?" Mejnoška by se zase klidně mohla jmenovat "Mejnožka" a vrch "Kamenný volešek" by byl krásnějším "Kamenným volečkem". Dvě vesnice "Kařez" a "Kařízek" budiž dalším příkladem.

Dále tu existují jména vyloženě roztomilá. Studánka Bumbálka nebo studánka Bublalka. Les Zázvůrka. Lesní části Kutišky, Opsinka, Kuníková, U Kočičí chaloupky, Na Papoušku, vrch Čihátko, rybník "Horní masáček", cesta "Modřinka", pole "U Hruštičky" nebo "Beránkova louka".

Také mnoho, ale opravdu mnoho jmen, která zavání kriminální činností nebo tak aspoň znějí. Taková se evidentně uchytila rychle, neboť odkazovala na jevy které si lidé dlouho pamatují. Pole "Na Babinské"., osada "Paďousy" , údolí "V Zabitém", "Prašivý vrch"., lesní mýtinka "U Pěti zlodějů"., vrch "Celník"., les "U Kalouska"., les "Skrýšovka", "Masojídka", "V Loupeži", kopec "Oběšený". Také "Zápalka" nebo vrch "Hladomor".

Moc se mi líbí některá jména hor a kopců. Už jse se tu jednou rozplývala třeba nad jménem "Převážení". Zajímalo by mě, jestli ten název vzniknul podle činnosti - něco převážet, nebo podle vlastnosti terénu - převážit, převažovat. Podobě "Na Výrovně" - potýkáme se zde s výry, nebo s vyrovnáním? Pak jsou tu legrační jména pahorků jako "Pohorka", "Zlamnoha", Malý a Velký Vydřiduch, "Bábovka", "Klouzavý vrch" (blízko Zlamnohy, "Žernovák" (žer Nováková), a vůbec nejlepší je kopec "Nahořov". Asi aby člověk věděl, že není v údolí.

Některá jména přímo vyvolávají barvité obrazy nebo kus nostalgie. Lesní část "U Roubené studánky" (kde mimochodem žádná studánka dnes není), nebo třeba "Hluboké dubí", to je dnes dílec pole. Máme tu i lesy "Černé jedle" či "Bublavá jedle" - hádám, že dnes tam roste kdoví jestli jedna jedle bělokorá. Rozcestník "Pod Židovým paloukem" leží blízko Dobříše. Pak je tu pole "Ve Starých místech." Co tam asi bývalo? Nebo studánka "Burleovo zamyšlení". Další hezký název pole je "Slunečný za Chlumem". Jedním z nejpozoruhodnějších názvů je bezpochyby tajemná "Hromová Chvůje." Zaujme i les "U Ležatého mezníku" nebo lesní cesta "Černá linie" nedaleko studánky "Bílá zář" či les "U Arabely". Rostou na "Jahodové hoře" opravdu pole jahod navždy?

Máme tu i pár názvů souvisejících s poutními místečky a lidovou pobožností. Třeba les, studánka a křížek "U Panny Lídy", les "Sanktus", nebo "Božá vrážka". Co si jen pod tím představit?

Existuje řada jmen obcí, u kterých žasnete nad tím, jak takové slovo vůbec mohlo přijít na svět. Je tu "Lštěň", "Náklo", "Racochatice" (domov Racochejla?), "Čím", "Melmatěj", "Těně" (proč né štěně?), "Rpety", "Felbabka".
Najdete tu i "Bělehrad", "Nepomuk" - ani jedna z vesnic však nejsou pravým Bělehradem (hl. m. Srbska) či Nepomukem, rodištěm sv. Jana. Výčet vesnic ukončíme obcí "Skořice". Mělo by to být množné číslo, ale pro mě to vždycky bude ta Skořice.

A mezi vyloženě zvláštní názvy terénních úkazů vzpomeňme na potok "Rezerva", vrch "Imples"
co to znamená?). Vrch "Praha" je kapitolou sama o sobě. Pokud se nemýlím, za to jméno můžou obrozenci. A místní lesní název "V Prdeli"? Nemám slov!

Velice netradiční je třeba "Sýr" jakožto název části lesa, hned vedle vrchů "Strhaný" a "Havran". Dobrá trojice. Část lesa se dokoce jmenuje "Studená kuchyně" a další jsou "Masné krámy", pro skauty potom "Horní Bojovka" a "Dolní Bojovka". Jistá skála zase nese jméno "Zívání".

Řada pozoruhodnách jmen se nikam nevešla. Uvedu proto vrch "Punčochářka", Velký a malý Jeskřipec (nebo není skřipec), potok "Kudibál", rybníky "Obžera", "Nehetník", pole "Voňavka", "Sladovaře" (hořkovaře, kyselovaře), "Poprůčí", "Na Obživě" (to dává logiku, že pole živí), tajemnou "Houtmaň", a les "V Milkovech" (pase se tam kráva Milka)?

V mapě se skví také "Malá nádrž Velcí" blízků Jinců.

Když se ku příležitosti postupného otevírání vojenských Brd tiskly nové mapy, bylo třeba informací místních znalců. Největšími znalci Brd byli v té době (a i dnes jsou) zejména tuláci, kteří je prošli křížem krážem a znali každý kámen. Takoví na svých cestách zažívali nejedno dobrodružství a sami si do svých záznamů značili, kde je jeaká událost potkala. Někteří tito byli pak osloveni k soupisu místních názvů, a tak nějak, myslím, se do mapy dostal i "Ježkův omyl", což by měl být úsek lesa nebo lesní cesty. Moc, moc by mě zajímalo, jakého omylu se tam jaký ježek (nebo snad Ježek) dopustil. :)

Další článek o brdských pomístních jménech se najde třeba na výborném webu: http://www.brdy.org/content/view/269/65/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama